Učíme se ...
U PC
Pavel Štědrý
U PC, u PC, sedí člověk jakýsi.
uploadoval bez ovací to, co bylo jeho prací
a teď snídá v poklusu
housku s kusem kus-kusu.
Od města i od vesnice, širé, rodné klávesnice,
nevysloví nikdo dík za rozbitý mezerník.
Sun krok sun a krok sun krok, zapomněl jsem na Num lock.
Čísla nejdou do řádku, něco není v pořádku.
Splašila se totiž jedna porouchaná klávesa.
Klávesa ta neposedná, zachraňte ji, nebesa!
Umravněna byla Shiftem, Altem ba i Controlem,
kritickým prý byla místem, tak teď leží pod stolem.
A pak teprve to začne, když se displej rozsvítí,
u PC se oči lačné, tancem barev nasytí.
čaj bez rumu zahřeje, klávesnici dobře je
z písmenkové závěje, to jsou pravé galeje.
U PC, U PC, čas na drátku nevisí.
mezi prsty rychle teče a nikdo mu neuteče,
dny a roky rychle mizí, každé zlato není ryzí
a pro tuhle zábavu, leckdo skončí v ústavu.
Není to jen v spící Praze, kde se žije dosti draze,
kde se žije bez zájmu od nájmu zas do nájmu.
U klávesnic spousta lidí už se ani nediví,
že ten, kdo jen enter vidí, šediví a šediví.
Nebuďte jako on
Rozčilování škodí zdraví. Jednodušší je co?
Přijít do knihovny a poradit se !!!!!